Přemýšleníslunce je hrozný koláč medu
který se rozlévá po louce
milenka spí s rozevřenou knihou ňader
na boku svého dítěte
přemýšlím o osudu své matky
jak se k ní zachovat
když trávou znějí cvrčci
a ona je už stará
přemýšlím o osudu svého otce
který zabil svini
a zešílel když chodil nahý
po svém pozemku
zahrada je koláč medového slunce
která si hraje s přirozením psa
ten pes je u koně
který ho kopl do hnoje
Poztrácenýduše je cosi, co existuje
poztrácený život
a vítr duje...
nadouvá mi kabát
a v plechové lahvi
zbytek vína, dukát
duše je cosi, co existuje
někdo tu mou proklel
ten někdo už zemřel,
už se nesmiluje.
***…spadl mi lístek
z javoru
do vlasů…
a já si myslel
že
mě
někdo
pohladil…
Nevímtisíc benefičních žen
přišlo prodat svoje živá
ňadra
umírajícím znalcům
na lůžkách sanatorií
kojily je
do
svítání
pak starci zemřeli
ženy nevím
Tři mužijsou v klecích
vyzáblí
hladem zoufalí
tisknou se k sobě
nazí jak
matky za porodu
potřebují jinou krásku
teď je teď
ani jeden ze tří mužů v kleci
neví co zítra bude